V pátek 28. srpna 2021 jsem se zúčastnil na letišti Raná Mistrovství české republiky historických modelů. Již předpověď byla mizerná, což se vyplnilo a mizerná tím pádem byla i účast ve volných modelech, kterým se chci pár slovy věnovat. Jelikož byla ředitelstvím soutěže určena smrtící podmínka: minimálně 5 přihlášených v kategorii i přes zkušenosti z minulého MČR (2019), kdy by podle tohoto pravidla se volné modely vůbec nelétaly (jen pro informaci uvedu tehdejší počty „letců“ v jednotlivých kategoriích: AV 1 – 1 letec, AV 2 – 4 letci, AV 3 – nikdo, BV 1 – 4 letci, BV 2 – 2 letci a CV – 3 motoráři). Takže shrnuto: při respektování výše uvedené podmínky se kategorie AV 1, AV 2 a AV 3 vůbec nelétaly a v dalších BV 1 – 7 přihlášených, v BV 2 – 8 přihlášených a v CV bylo 7 přihlášených. Od roku 1992, kdy jsem se poprvé zúčastnil mistrovství (tehdy to bylo označováno jako Setkání) a konalo se na Hosíně, nás ve větroních létalo 22, se tedy letos, po 29 letech vůbec nelétaly větroně!
No zpátky na páteční Ranou: po brífinku v 9,00 hod. se hrstka statečných vydala proti směru větru (cca 5OO m do louky s částečně posekanou trávou). Na startovišti , kterému velel kolega Dvořáček (ustaven ředitelem soutěže jako vedoucí volných modelů) se nás sešlo 6 soutěžících!!! V jednotlivých kategoriích odlétal následující počet modelů (Dvořáček 3 modely, Hurda 2 modely): BV 1 – 4 modely, BV 2 – já a Dvořáček, přičemž při mém 1. startu vystřelil Gollywock vzhůru jako raketa díky tomu, že jsem myslel, že tam mám svazek z 12 nití, ale byl tam se 14 nitěmi no a natáčel jsem počet otáček spočítaný na 12 nití! Svazek vydržel (holt guma TAN Sport je kvalitní) a po 94 s model „přistál“ na poli cca 600 – 700 m od startu. Jelikož mám problémy s kolenem a tudíž s chůzí, tak se mnou byl kolega z klubu Roman Javůrek, který mi obětavě chodí pro modely v případě jejich pádu do nepřístupného terénu (Všechov – řepka) nebo větší vzdálenosti mimo můj fyzický dosah. Tentokrát šel pro model pouze jednou, protože se vrátil s nadvakrát přeraženým křídlem díky pohybu modelu ve větru mezi hroudami na poli. Tímto jedním letem jsem dolétal MČR (a umístil se v kategorii BV 2 na 2. místě), protože následně se spustil silný déšť, takže jsme vyklidili pole (teda startoviště). Jo, předtím ještě odstartovali své motoráky otec a syn Hurdovi, přičemž Hurda senior opomněl u vypuštěného modelu zapálit doutnák a model samozřejmě plně využil své svobody a vydal se směrem k vysokému kopci, odkud skáčou paraglajdaři (nebo jak se jim říká), kde chvíli pendloval podél kopce, který ve finále přeletěl (model se prý díky dronu našel). My jsme po obědě (polévka a řízek s bramborem za 130 Kč) zamířili k domovům.
Z našeho klubu se MČR zúčastnili ještě 2 členové, a sice Pepa Kubeš, který se v kategorii OTVR – A2 (rádiem řízené větroně kategorie A 2) umístil na pěkném 4. místě. Smůlu si vybral Honza Voldřich, který s větroněm Sagitta v kategorii OTVR Retro havaroval a rozbil model.
Co tedy na závěr: organizace vynikající, všechno zajištěno, větru a dešti se nám stále nedaří poroučet a lze jen konstatovat, že se nad volnými modely začíná smrákat, a to zejména u „běhavé kategorie“ – volných větroňů. Je to podle mě obrovská škoda, ale vývoj se zastavit nedá – mladí mají dnes tisíc jiných zájmů díky moderní technice, než aby běhali po poli a my staříci (já 83 let) už to zkrátka fyzicky nezvládáme! Už jsem slyšel i hlášky, už i v RC větroních začíná být problém natahovat gumicuk a chodit pro padáček. Tak holt se tam do čumáku nebo na pylon narve elmotor a je po běhání! Jak dopadne příští MČR si ve volných kategoriích netroufám odhadnout, i když ty gumáky jo a vstaly z mrtvých i motoráky, ale pevně doufám, že náš klub LMK Kladno si bude držet ještě nějaký čas tradici Memoriálu Franty Švarce a Kubešovu ligu na Panenském Týnci.
Tak „Letu a zvlášť volnému zdar!“
V Úhonicích 1. září 2021
Ing. Jaroslav DRNEC (roč. 1938)
https://www.sam95.cz/oficialni-vysledky-mcr-2021/