7.6.2021

Modelářský Bůh je!!!

V téhle covidové době to se soutěžemi a i jen tak lítáním s milovanýma gumičkama F1G  nevypadá příznivě, stavět a lítat se chce a tak jsem se rozhodnul postavit něco na rádio. Při rozhodování padla volba na F3 RES a to Starmade MK2 od Jirky Hvězdy. V prosinci loňského roku začala stavba a letos v březnu bylo hotovo. Konečně se počasí umoudřilo a tak jsem po dohodě s Pepou Kubešem konečně vyrazili na letiště. Zaklouzout na gumicuk a hurá do vzduchu. První lítání s RESkou jsem si fakt užíval a hned první let jsem dal něco kolo 20 minut. Nádhera. Ještě než jsme se rozjeli domů, dohodli jsme se s klukama podle počasí na dalším lítání. To vyšlo hned na Velikonoční pondělí dopoledne přibližně v deset hodin. No a od tohoto datumu věřím, že modelářský Bůh je.

Abych nemusel po přistání pořád rozpojovat bateriový konektor z přijímače, tak jsem v neděli večer narychlo nainstaloval k baterkám vypínač a vložil ho do trupu zatím jen tak volně, než mu najdu místo na umístění. Před lítáním jsem to zapnul, vyzkoušel serva (zahrál si) a zavřel trup. Dám to na gumicuk a hurá do vzduchu. No a ejhle, nereaguje to na vysílač. Šok!!! Mrtvý éro a díky bezmocnosti  by se ve mně krve nedořezal a už jsem se s tím pomalu loučil. Vůbec jsem neměl potuchy co se děje. No a pak se stalo něco neuvěřitelného. Ono to začalo kroužit  ve větších levých kruzích jako volňásek a zhruba po minutě si to klidně sedlo do pole. I sám Pepa Kubeš na to nevěřícně koukal. To byla rána jak mi spadl ze srdce kámen!!! Měl jsem neskutečné štěstí!!!!! Asi nade mnou držel ochranou ruku modelářský bůh  a nebo andělíček strážníček.  Pak jsem zjistil, že jak ten vypínač tam byl jen tak hala bala volně vložený, tak jsem si při zavírání trupu díky vyčnívající přepážce v „kabince“ vypnul přijímač. Udělal jsem totiž zásadní hrubou a neomluvitelnou chybu a to, že jsem si ještě na gumicuku nezkontroloval funkce kormidel. Jak říkáme nezahrál jsem si. No a aby toho ještě nebylo málo, tak hned druhý start mi prasknul silon a to tak blbě, že když to bylo v první nejkritičtější fázi startu ve strmém letu asi v 10m. Ztráta rychlosti, koulí k zemi a opět zasáhnul modelářský bůh, protože se mi to podařilo vybrat cca v 1 – 2m nad zemí. Málem jsem ohnul páčky na vysílači. Takže nervy na pochodu.  Nevzdal jsem to, navázal silon k sobě a lítalo se dál. I tak přes všechny infarktní situace maximální spokojenost  a fajn lítání.

Zkrátka super éro

MiKo