Na diskusním fóru 
se kromě mnoha sekcí nachází i sekce Volné modely. Poslední dobou tam objevil zajímavý plánek modelu házedla od Martina Besedy a jeho modelu Konor. Tak jsem se s autorem domluvil a to nejzajímavější z diskuze o modelu dávám i na náš web. Sice už házedla aktivně nelítám, ale je to většinou první model, co se staví v kroužcích. V diskuzi se člověk také docela dozví, co a jak dělají jiní a jinak, případně se rozdělí zase o svoje nápady, takový brainstorming online.
Technické údaje:
Kategorie: H
Rozpětí: 598 mm
Délka: 550 mm
Plocha křídla: 4,7 dm2
Letová hmotnost: 30 – 33 g
Model se mi natolik líbil svým letovým projevem i vzhledem, že jsem na podnět jednoho z Vás udělal stavebnici. Ne všichni mají všechny potřebné materiály doma a pro ty, co si přes to chtějí model postavit, nabízím možnost si ji koupit.
Plánek modelu ke stažení: Konor A3-01.pdf nebo Konor A3-02.pdf
A něco málo z diskuze k modelu:
Pro inspiraci při stavbě ocasních ploch.
Lakoval jsem je celý den. Ale s výsledkem jsem spokojený.
Jedna informace ohledně lehké balsy. Nikdy jsem tomu nevěnoval nějakou zvláštní pozornost a bral lehkou pod 120 g/dm3, na všechno. Ale připletl se mi jeden kousek dvojky – zrcadélkové a já z ní udělal výškovku. Při vážení jsem nevěřil svým očím. Na tak malém díle, jak je výškovka to je lehčí o 0,5g a nepoměrně tužší. Škoda že je v podstatě nesehnatelná.
Poctivě natírám štětcem. 4 i víc vrstev, hooodně zředěný. Lak používám jenom tenhle a to i na napínání.
Vteřiňák na házedla vůbec nepoužívám, v zimě dost křehne a letadla se „rozpadají před očima“. jako ero je to jistě zajímavý, jsem rád za každý přínos něčeho co vtáhne nové lidi do modelařiny, v kroužku jsem postavili několik kusů ambra od stejného autora. Velká výhoda byly tisknuté šablony. Akorát u tohohle si nejsem moc jistý Funkčností torzní náběžky.
Vteřiňák je skvělý a nikdy jsem s ním v zimě neměl problém. U Konora jsou kanaogomem lepené jenom překližkové bočnice trupu (většinou spěchám). Ale jak ho kdo bude lepit je na staviteli a tom, čemu věří.
Stojina mezi žebry je místo nosníku. Žádný jiný není potřeba. Ale (opakuju se) musí být udělaná poctivě a přesně. Přední, náběžková stojina je tam jenom pro snadnější výrobu a dobrušování, před nalepením samotné náběžky. Proto je řezaná podél a ne napříč, jako „nosník“. Na hmotnosti to nic neudělá, nebo jenom zanedbatelně.
Asi takhle:
Na spodní část „torzky“ nalepím žebra s odtokovkama. Předek uzavřu náběžkovou stojinou. Tu pak dobrousím podle potřeby na správnou výšku a tvar, aby pokračovala ve tvaru žebra. Poté se torzka uzavře horním dílem. Předek je obroušen do kolmice vůči ose profilu a až poté lepím náběžnou hranu. Nakonec zbroušení do finální podoby profilu.
Asi takhle by měla vypadat stojina nosníku. Bez děr, mezer, nepřesností. Od žebra k žebru a od spodního potahu k hornímu. Pak to opravdu vydrží i házení.
Torzní skříň a její smysl:
Udělal jsem pokus a „stál“ mě jedno křídlo. Slepil jsem ho na rovné desce a na té samé rovné desce uzavřel torzní skříň. S tím že zkusím udělat negativy a všechna překroucení dodatečně. Ať dělám co dělám křídlo se vrací do původního stavu po uzavření torzky. Závěr (o kterém jsem sice věděl, ale přesto jsem to zkusil) je takový, že torzní skříň má význam i u takhle malých modelů. A když se udělá špatně je to ve většině případů na vyhození. Nemluvě o tom, že to celé ztuhne i bez použití běžného nosníku, (uzavřením) až z toho mrazí.
Torzní skříň plní svou funkci jak má.
Každopádně mrkněte na RCmanii, pokud neznáte, určitě tam najdete něco zajímavého.
VaPe