V návaznosti na publikovaný článek o modelech Ťuhýk a Stehlík pokračujeme pohledem do historie kategorie P30 v Československu. Nejprve se ovšem vrátím k modelu, který v ruce drží Ing. Milan Pařík, viz článek Modely s gumovým pohonem ŤUHÝK a STEHLÍK. Jak mě upozornil Honza Vodička, jedná se o model Teachers Pet od Johna O´Donella, publikován byl v časopise Aeromodeller v srpnu 1978. Plánek modelu je k nalezení na Outerzone.
Plánek: Teachers Pet.
Kategorie P30 je modelářsky přívětivá, neboť odpadá největší problém, VRTULE. Postavit model podle plánku, zvládne průměrný modelář a vrtule je pravidly povolena pouze plastová o průměru 240 mm (nesklopná). Ta se dá koupit běžně v modelářském obchodě, dnes tedy spíše asi na internetu. Snad obtížnější částí je závěs vrtule, ale po pravdě, není to zase taková věda a možností jak na to, je mnoho.
Nejběžnější typy závěsu vrtule jsou uvedeny na obrázku.
V tomto podivném čase je vlastně kupodivu čas na spoustu věcí, které člověk normálně nestíhá. Bohužel jarní soutěžní sezóna je v háji a na podzim se strhneme … Ale i tak jsem využil čas, byť normálně chodím do práce ke stavbě dalšího modelu kachny. Vlastně je to druhý pokus, byť první kachna je projekt inspirovaný Honzou Vrbou a vlastně je dokončený až teď. Tato druhá je stavbou z plánku, který je volně k dispozici na stránkách OUTERZONE.
Dnešní svět je plný kachen od internetu až po televizi. Kupodivu i modeláři mají kachny, tedy přesně řečeno modely, které mají vodorovné ocasní plochy (VOP) umístěné vpředu před křídlem. Název byl odvozen od podoby letadla, které má díky křídlům umístěným více vzadu podobu letící kachny. Možná někoho napadne, zda to je k něčemu dobré? Je! Kachní koncepce totiž přispívá ke zvýšení vztlaku. Těžiště letadla leží před působištěm vztlaku a při klasickém umístění VOP
Dalším pohledem do historie kategorie P30 prostřednictvím časopisu MODELÁŘ, tentokrát zamíříme do roku 1980. Jak předpokládám, tak v té době se již konaly soutěže a řada modelářů si model postavila nebo dokonce navrhla. Materiálově to asi v té době bylo dosti těžké a s gumou snad ještě více, ale přesto P30ky získávali na popularitě.
Dokladem toho je i snímek z obálky zářijového čísla, kde je se svým modelem na soutěži v Mladé Boleslavi vyfotografován Ing. Milan Pařík z LMK Praha 4. Předpokládám, že to bylo na první soutěži modelů kategorie P30 dne 28. června 1980. Jak je uvedeno jedná se o model postavený dle plánku z legendárního časopisu Aeromodeller. To je dokladem, že naši modeláři měli přístup i zahraniční literatuře. Bohužel se mi nepodařilo vypátrat, o jaký model šlo a v kterém čísle byl publikován. Kdyby někdo věděl, může dát vědět.
Kategorie modelů P30 doznala od publikování prvních informací značné popularity a již v únorovém čísle MODELÁŘe 1980 se objevil další model. Bohužel nemám k dispozici žádné výsledkové listiny z té doby, což by bylo jistě zajímavé se na ně podívat a porovnat si to s dneškem. Kdyby se náhodou někde našla, budu rád, když se ke mně dostane … Ale zpátky k modelu, autorem je Karel Šíma z dnes již neexistujícího klubu LMK Mladá Boleslav. Popis stavby modelu včetně zalétání je docela podrobný a věřím, že podle něj by stavbu zvládnul i začátečník. Konstrukce modelu se v podstatě nevymyká modelům, které jsou i dnes k vidění na soutěžích.
První plánek modelu P30 se objevil v srpnovém čísle MODELÁŘe v roce 1979. Autorem je známý pan modelář Jiří Kalina. Rozpětí modelu je 762 mm, váha vzhledem k tehdy platným pravidlům neomezující hmotnost. Dnes je stanovená minimální hmotnost modelu bez gumového svazku na 50 gramů. Plánek byl uveřejněn v měřítku 1:2, detaily modelu v měřítku 1:1. Již z prvního pohledu je jasné, že se jedná o jednoduchý model příhradové konstrukce, žebra křídla jsou vytvořena nosníky, vzepětí křídla do V, které je dnes málo k vidění, kdy se používá spíše vzepětí do W. VOP je ploché konstrukce. K plánku je připojen podrobný stavební návod.
Kategorie P30 patří v současnosti asi k nepopulárnějším gumičkářským kategoriím. Důvodem je asi velký výběr modelů, materiálová nenáročnost stavby, dostatek soutěží a prostoru se technicky vyžít. V neposlední řadě odpadá nutnost zhotovení vrtule a složité mechanizace jejího uložení. Charakteristika modelu kategorie P30 je v podstatě neměnná od jejího vzniku, i když původně nebyla v našich končinách omezena hmotnost modelu, což se v průběhu let změnilo.